Novinky stavebního zákona v roce 2026

Novinky stavebního zákona v roce 2026: co znamenají pro montované výrobní, skladové a logistické haly

Publikováno: 15.7.2026 | Autor: Ing. Veronika Otýpková, PROMO HALY s.r.o. | Doba čtení: 7; minut

Rok 2026 nepřinesl úplně nový povolovací model pro montované haly. Přinesl však několik konkrétních změn, které se promítají do přípravy průmyslových areálů, energetického řešení hal a práce s územně plánovací dokumentací. Pro investora i generálního dodavatele je podstatné správně rozlišit mezi změnami účinnými od 1. ledna 2026, změnami účinnými od 29. května 2026 a prodloužením digitálního přechodného režimu od 11. června 2026.

Fotovoltaika: více prostoru pro energetiku v průmyslových areálech

Od 1. ledna 2026 stavební zákon výslovně upravuje umisťování staveb pro výrobu elektřiny ze sluneční energie v plochách výroby a skladování a ve smíšených výrobních plochách. Zastavěná plocha takové výrobny se při splnění zákonných podmínek nezapočítává do maximální zastavěnosti ani do požadovaného minimálního podílu zeleně. Podmínkou je, aby pod stavbou zůstala zachována zeleň.

Pro projekty montovaných hal jde o prakticky významné pravidlo zejména při návrhu energetického konceptu rozsáhlejších průmyslových a logistických areálů. Umožňuje pracovat s pozemní fotovoltaikou, aniž by sama o sobě spotřebovávala regulativy zastavěnosti a zeleně. Zákon zároveň výslovně dovoluje umístění solární výrobny na stávající stavbě, pokud to nevyloučí regulační plán.

Toto pravidlo ale nenahrazuje ověření konkrétního územního plánu, regulačního plánu ani dalších právních požadavků. V každém projektu je nutné samostatně prověřit přípustnost záměru v dané ploše, podmínky požární bezpečnosti, statické řešení střechy a pravidla připojení k distribuční soustavě.

Sítě elektronických komunikací a změna příslušnosti úřadu

Od 1. ledna 2026 vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech sítí elektronických komunikací obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností. Změna bude typicky relevantní pro optické rozvody, datové přípojky a infrastrukturu, jež bývají součástí moderních výrobních, skladových a logistických hal.

V areálové přípravě je vhodné komunikační infrastrukturu řešit koordinovaně se silnoproudými a slaboproudými rozvody, dopravním napojením a ostatní technickou infrastrukturou. U rozpracovaných věcí je navíc nutné posoudit přechodná pravidla, protože řízení a jiné postupy týkající se sítí elektronických komunikací zahájené před účinností změny se dokončí podle dřívější právní úpravy.

Drobná stavba pro železniční rádiové zařízení

Příloha č. 1 stavebního zákona od 1. ledna 2026 zařazuje mezi drobné stavby základnové stanice vlakového rádiového zařízení, včetně antén, nosných konstrukcí a souvisejících komunikačních a energetických zařízení a sítí, do celkové výšky 15 metrů.

Tato změna se běžného projektu haly týká pouze okrajově. Význam může mít u průmyslových a logistických staveb v těsné návaznosti na železniční infrastrukturu nebo při rozvoji železničních vleček a terminálů. Neznamená však, že by montovaná výrobní či skladová hala byla drobnou stavbou; její povolovací režim se tím nemění.

Dobíjecí infrastruktura u nových a významně měněných budov

Od 29. května 2026 přibyly vlastníkům nové povinnosti týkající se dobíjecí infrastruktury. U nových jiných než obytných budov, ve kterých se používá energie pro vytápění nebo chlazení, a u změn dokončených nebytových budov zasahujících více než 25 % celkové plochy obálky budovy musí vlastník zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury za podmínek prováděcího předpisu. Obdobné pravidlo se týká nových bytových domů a významných změn dokončených bytových domů.

Pro dodavatele montovaných hal je důležité, že se tato povinnost vztahuje zejména k vlastníkovi stavby, ale musí být promítnuta do projektové přípravy a koordinace profesí. Včas je proto třeba řešit kapacitu elektrického připojení, kabelové trasy, rozvaděče, umístění stání a návaznost na celý provozní koncept areálu.

Zákon stanoví výjimku pro změnu dokončené budovy: povinnost se neuplatní, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury dosáhnou alespoň 10 % celkových nákladů této změny. Při posuzování konkrétního projektu je proto vhodné náklady a rozsah zásahu průkazně vyhodnotit již ve fázi dokumentace.

Digitalizace: prodloužení přechodného režimu, nikoli nový povolovací proces

Zákon č. 91/2026 Sb., účinný od 11. června 2026, prodloužil vybrané části přechodného režimu stavebního zákona. Pro účely § 334b odst. 3 a 5 až 9 nyní přechodné období trvá do 30. června 2027; pro účely odstavce 2 do 31. prosince 2027.

Praktický význam spočívá hlavně ve způsobu zveřejňování územně plánovacích podkladů a dokumentace. V přechodném období se řada dokumentů zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto vložení do národního geoportálu územního plánování. Tento režim se týká například územně analytických podkladů, územních studií, územně plánovací dokumentace a vymezení zastavěného území. Pro přípravu hal proto nelze mechanicky vycházet jen z představy plně dokončené digitální infrastruktury veřejné správy; vždy je nutné ověřit aktuální, řádně zveřejněné znění rozhodného podkladu.

Pro standardní halové projekty je důležité, že prodloužení přechodného režimu samo o sobě nemění hmotné požadavky na stavbu ani nezavádí nový samostatný typ povolení. Je to především pravidlo pro postupy, evidenci a zveřejňování dokumentů v době dokončování digitalizace.

Doporučení pro praxi montovaných hal

1. Prověřit územní regulaci před návrhem energetiky. U pozemní fotovoltaiky ověřit, zda jde o plochu výroby a skladování nebo plochu smíšenou výrobní, zda bude pod konstrukcí zachována zeleň a zda solární záměr nevylučuje regulační plán.
2. Připravit elektromobilitu jako součást projektu, nikoli jako dodatečný doplněk. U nových nebo rozsáhle rekonstruovaných hal vyhodnotit dobíjecí infrastrukturu, kapacitu přípojky a trasování již při návrhu technických zařízení budovy a parkování.
3. Koordinovat komunikační sítě v celém areálu. U optických a dalších sítí elektronických komunikací zohlednit aktuální příslušnost stavebního úřadu a přechodná pravidla pro dříve zahájené postupy.
4. Ověřovat aktuální územně plánovací podklady podle jejich účinného zveřejnění. V roce 2026 a v první polovině roku 2027 může být rozhodný dokument zveřejněn ještě v přechodném režimu dálkového přístupu.
5. Oddělit zákonný režim od technického návrhu. Nová pravidla pro fotovoltaiku a dobíjení neřeší za projektanta statiku, požární bezpečnost, energetické posouzení ani připojitelnost. Tyto otázky je nutné řešit samostatně v dokumentaci a v koordinaci s dotčenými profesemi.

Závěr

Z pohledu montovaných výrobních, skladových a logistických hal je rok 2026 především rokem energetické integrace a pokračujícího přechodu na digitální správu stavebních a územně plánovacích podkladů. Nejviditelnější změnou je zákonná podpora fotovoltaiky v průmyslových plochách. Vedle ní je nutné zohlednit nové požadavky na dobíjecí infrastrukturu a opatrně pracovat s přechodným režimem zveřejňování územně plánovacích dokumentů.

Úspěšná příprava halového projektu proto stále stojí na včasném ověření územní regulace, koordinaci infrastruktury a kvalitně zpracované dokumentaci. Novely roku 2026 tyto základní kroky nenahrazují, ale dávají jim novou energetickou a digitální souvislost.

Nejčastější otázky a odpovědi

Mění se v roce 2026 způsob povolování montované haly?

Ne. Rok 2026 nepřinesl samostatný nový povolovací režim pro montované výrobní, skladové ani logistické haly. Změny se týkají zejména energetického řešení, dobíjecí infrastruktury, elektronických komunikací a přechodného režimu digitalizace.

Lze v průmyslovém areálu umístit pozemní fotovoltaiku, aniž by snížila využitelnou zastavěnost?

Ano, při splnění zákonných podmínek. V plochách výroby a skladování nebo ve smíšených výrobních plochách se zastavěná plocha solární výrobny nezapočítává do plochy určené k zastavění ani do minimálního podílu zeleně, pokud je pod stavbou zachována zeleň. Je však nutné ověřit konkrétní územní plán a případný regulační plán.

Můžeme instalovat fotovoltaiku na střechu již dokončené haly?

Ano, stavební zákon její umístění na stávající stavbě připouští, pokud je nevylučuje regulační plán. Samostatně je nutné posoudit zejména statické možnosti střechy, požární bezpečnost, elektroinstalaci a podmínky připojení k distribuční soustavě.

Je montovaná výrobní nebo skladová hala drobnou stavbou?

Ne. Nová úprava drobných staveb od roku 2026 se týká základnových stanic vlakového rádiového zařízení do výšky 15 metrů. Běžná výrobní, skladová nebo logistická hala tímto zařazením dotčena není.

Kdo musí řešit dobíjecí infrastrukturu u nové haly?

Zákonná povinnost dopadá především na vlastníka stavby. U nových nebytových budov, ve kterých se používá energie pro vytápění nebo chlazení, musí být dobíjecí infrastruktura zajištěna za podmínek prováděcího předpisu. Řešení ale musí být promítnuto do projektové přípravy a koordinace profesí.

Týká se dobíjecí infrastruktura také rekonstrukce nebo rozšíření haly?

Ano, pokud změna dokončené nebytové budovy zasahuje více než 25 % celkové plochy obálky budovy. Výjimka platí, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury dosáhnou alespoň 10 % celkových nákladů dané změny.

Jaké technické otázky řešit u elektromobility včas?

Především kapacitu elektrického připojení, kabelové trasy, rozvaděče, umístění stání, možnost budoucího rozšíření a koordinaci s fotovoltaikou nebo akumulací.

Změnilo se něco u optických a dalších datových přípojek?

Ano. Od 1. ledna 2026 vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech sítí elektronických komunikací obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností. U rozpracovaných řízení je nutné posoudit přechodná pravidla.

Znamená prodloužení přechodného režimu digitalizace další zdržení povolování hal?

Samo o sobě ne. Prodloužení přechodného režimu upravuje především zveřejňování a evidenci územně plánovacích podkladů. Do 30. června 2027 mohou být vybrané dokumenty řádně zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Co ověřit před koupí pozemku pro výrobní nebo logistickou halu?

Funkční využití plochy podle územního plánu, podmínky regulačního plánu nebo územní studie, limity zastavěnosti a zeleně, dopravní napojení, kapacitu technické infrastruktury, ochranná pásma a případné požadavky na plánovací smlouvu.

Co je pro montovanou halu v roce 2026 nejdůležitější z pohledu dodavatele?

Zapojit energetické a infrastrukturní požadavky do návrhu včas. U pozemní fotovoltaiky je nutné pracovat s územními regulativy, u elektromobility s technickým řešením a náklady a u územního plánování s aktuálně účinnými a řádně zveřejněnými podklady.

Text má obecně informační charakter. U každého konkrétního záměru je nutné posoudit účinné znění právních předpisů, územně plánovací dokumentaci a parametry projektu.